Do nedávna si možná mnozí z nás pod pojmem dřevostavba představili srub kanadského typu nebo dřevěný vesnický domeček mnohdy s doškovou střechou. Tyto doby jsou dávno pryč. Dřevostavby se v současné době staly plnohodnotnou alternativou ke zděným stavbám. Naopak některé vlastnosti má dřevostavba prokazatelně lepší než zděný dům. A jaké jsou důvody, které hovoří právě pro dřevostavbu?
1. Zdravé bydlení
Když se řekne přírodní materiál, určitě se hodně z nás vybaví dřevo, které je příjemné nejen na pohled, ale i na dotek. Působí velice komfortním a teplým dojmem. Jeho typicky příjemné aroma uklidňuje a zároveň léčí. Velkou výhodou dřeva je jeho schopnost vyrovnávat vlhkost v interiérech, což nám zajistí stabilní klima a zabraňuje vzniku alergií. Tuto vlastnost dřeva ocení každý, ale nejvíce určitě astmatici a alergici.
2. Úspory energií
Dřevo patří mezi nejlepší tepelně izolační materiály, které mají minimální tepelnou vodivost. Tato vlastnost zaručuje menší propouštění chladu do interiéru v zimním období, respektive zmenší únik tepla a v létě funguje přesně opačně. Zohledníme-li tepelnou izolaci obvodového pláště, základů a střechy, dosáhneme velice výrazných úspor energií. Kdybychom podobných hodnot chtěli dosáhnout u zděných budov, rozhodně by to bylo za cenu vyšších finančních nákladů. Energetické úspory docílíme již při standardním typu dřevostavby.
3. Rychlá výstavba po celý rok
Stavba ze dřeva se může prakticky realizovat po celý rok bez ohledu na počasí. Díky technologickému postupu stavby jsou minimalizovány mokré procesy výstavby. V podstatě ke stavbě mokrou cestou dochází jen při budování základových desek. Ostatní stavební procesy jsou realizovány cestou suchou. A tím dochází k výrazné časové úspoře. V podstatě nejdéle do tří měsíců od prvních výkopových prací na základové desce je stavba ve stavu k nastěhování. U zděných domů je tento čas cca 3 krát delší.
4. Finanční dostupnost bydlení
Výrobci dřevostaveb nabízejí kromě staveb na klíč i standardní a atypické domy, ale i velmi levné stavby. Jde o domy, které mají jednodušší dispozice s nižší užitnou plochou. Většinou disponují menší tloušťkou obvodových stěn a díky tomu se pohybují do dvou milionů korun. Tak jako u zděných staveb i tady je třeba dát si pozor při výběru zadavatele. Příliš nízká cena by nikdy neměla být hlavním důvodem pro výběr typového domu. Vždy je důležité postavit na první místo poměr ceny a kvality. Jednotliví výrobci dřevostaveb jsou pravidelně přezkušováni a certifikováni, což nám dává záruku kvality. Vzhledem k délce výstavby může většina firem garantovat pevnou cenu stavby, protože je velmi malá pravděpodobnost toho, že by za tak krátkou dobu došlo k výraznému zvýšení cen stavebních materiálů.
5. Možnost individuálních úprav zákazníkem
Velikou výhodou dřevostaveb je možnost vymezení prostoru pouze obvodovými stěnami a stropy. To znamená, že lze neomezeně posunovat příčky, a tím upravovat dispozice a velikost místností dle přání, potřeb a představivosti klienta, který není omezován nosnými stěnami jako u zděných domů. V mnoha případech je proto i jednodušší přizpůsobit stavbu rozměrům konkrétního pozemku.
6. Okamžitá obyvatelnost
Nově dokončená dřevostavba je okamžitě vhodná k nastěhování. Díky realizaci stavby suchou cestou, není třeba řešit nadbytečnou vlhkost, která u zděných staveb ovlivňuje vlhkostní poměry i řadu let po jejím dokončení. Dům ze dřeva má příznivé interiérové mikroklima, což umožňuje spokojené a kvalitní bydlení ihned po dokončení stavby.
7. Ekologická stopa
K výstavbě dřevostavby o velikosti běžného rodinného domu je zapotřebí cca 36 m3 dřeva. S ohledem na ekologii a ochranu životního prostředí je dřevo naprosto ideálním stavebním materiálem. A to nejen z důvodu obnovitelnosti zdroje, ale i důvodu likvidace po skončení životnosti dřevostavby. Pokud totiž není dřevo chemicky ošetřené, lze konstrukce demontovat a dřevo použít k vytápění. A neopominutelným faktem je také rychlost růstu stromů. V naší republice vyroste cca 0,5 m3 dřeva za vteřinu a potřebují k tomu „pouze“ půdu, vodu, vzduch a slunce.
8. Životnost srovnatelná se zděným domem
Vzhledem k technologickému postupu, kvalitě a odbornému provedení dřevostaveb, se jejich životnost zcela vyrovná zděné stavbě. I dům ze dřeva se dá považovat za vícegenerační. Ostatně vypovídá o tom spousta dřevostaveb a roubenek na vesnicích či skanzenech. Ale také dřevěné prvky starých domů, které jsou zde již po staletí.
9. Větší podlahová plocha
U dřevostaveb se používají výrazně tenčí obvodové stěny oproti zděným domům, a tím dosáhneme v průměru až o 10 % větší podlahové plochy při stejné výměře objektu. Například u přízemního domu o velikosti 100 m2 zastavěné plochy, získáme 10 m2 plochy navíc, čímž se i zároveň zlevňuje výstavba 1 m2.
10. Nehořlavost
U dřevostaveb a jejich hořlavosti jde o typický mýtus. Dřevo samozřejmě hoří, ale je velice důležité uvědomit si příčiny vzniku požárů. Je statisticky dokázáno, že v podstatě všechny požáry jsou způsobeny vzplanutím vybavení bytu, nikoli konstrukčního materiálu! U masivního dřeva dochází k zuhelnatění povrchu při hoření, a tím se zmenšuje možnost rozšíření plamenů do hloubky. Výhoda je tedy v tom, že i ohořelá konstrukce drží svůj tvar a zachovává si statickou nosnost. Samozřejmě jen v případě, že je požár včas uhašen. U vícevrstvých konstrukcí ze dřeva brání šíření plamenů naprosté utěsnění stěn a absence dutých prostor. Navíc se často při výstavbě dřevostavby používají desky z nehořlavých materiálů. To znamená, že pokud není postižena požárem vnitřní část nosné konstrukce, teoreticky lze tyto desky jen vyměnit.
11. Výhoda při povodních nebo zatopení domu
Při zatopení zděných staveb je nutné osekání vnitřních i vnějších omítek. Nasáklé zdivo je třeba odvlhčit a odvětrat, což může trvat rok i více v závislosti na ročním období. Oproti tomu u dřevostaveb se provede demontáž poškozené vnitřní sádrokartonové desky, odstraní se namočená minerální izolace a dřevo se nechá odvětrat a vyschnout. Asi za tři týdny až měsíc se stěny zaizolují novou minerální izolací, zaklopí se sádrokartonem a dům je opět připraven k bydlení.
